Nový rok jsme odstartovali několika nočními jízdami, ze kterých jsme střihli záznam. Byla to fakt jízda! :-)
Když vlak ujede... začíná dobrodružství!
Plán byl jasný: sednout na vlak a vyrazit za zábavou. Jenže co by to bylo za Trikers, kdyby všechno proběhlo hladce? Vlak jsme si spletli a odjeli jinam. Každopádně místo panikaření jsme se jen rozesmáli, vystoupili na další zastávce a čekali na jiný. Právě to je kouzlo spontánnosti – nejlepší večery vznikají, když se plány rozpadnou na prach!
Diskotéka jako rozcvička
Po úspěšném (nebo ne tak úspěšném?) železničním dobrodružství jsme konečně dorazili do centra města. Hudba duněla, světla blikala a my jsme se vrhli do tance jako by nebylo zítřka. To bylo ale jen rozehřívací kolo na to, co mělo přijít...
Náš oblíbený bar – tam, kde se píší legendy!
A pak jsme dorazili TAM. Do našeho oblíbeného baru, kde nás znají a my známe každý kout. Hudba hrála, my jsme tančili a atmosféra byla k nezaplacení. A samozřejmě – nemohla chybět naše slavná samolepka Trikers, která ozdobila ledinici na baru.
Milan – hrdina večera!
- Nosil obsluhu doslova na rukou – a ne, není to metafora! Milan byl tak ochotný a nápomocný, že by si zasloužil medaili za nejlepšího hosta roku.
- Našel si nového kamaráda – protože Milan dokáže spřátelit se s kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv.
- Stal se spontánním uklízečem – když hodiny ukázaly zavírací čas a my jsme stále ještě byli na místě, Milan se chopil hadru a vytřel bar. Proč ne?
Obsluha baru z toho byla tak v šoku, že nevěděla, jestli má smát, nebo brečet štěstím.
První ranní vlak domů
Cesta domů? Samozřejmě až prvním ranním vlakem! Procházeli jsme prázdnými ulicemi města, které pomalu vstávalo, zatímco my jsme teprve šli spát. Slunce vycházelo, ptáci zpívali a my tři – unavení, šťastní a plní historek – jsme seděli ve vlaku a vzpomínali na každý moment této pořádné jízdy.
Závěr: To byla JÍZDA!
Takový je život Trikers. Žádné plány vytesané do kamene, žádná nuda, jen čistá spontánnost a přátelství. Spletený vlak? Nevadí! Tancování do rozbřesku? Jasně! Úklid baru v zavírací hodinu? Proč ne!